Tahle země není pro starý

Tak bratři Coenové mě timhle filmem trochu zklamali. Jednak mi ve filmu úplně chyběl konec, navíc se to občas trochu vleče a některý věci mi připadaly poněkud nelogický. Pořád tam někdo někoho hledá na území celýho Texasu a dokonce i v Mexiku a vždycky každej každýho najde snad rychleji, než já doma najdu dvě stejný ponožky do páru. Celkovej dojem z filmu kazí i to, že se děj má odehrávat v roce 1980 a ve filmu neustále jezděj auta, který se začaly vyrábět o dost později. Možná je to detail a kdyby se jednalo o nějaký auta, co jen tak stojej na ulici, tak to ani neřešim. Jenže v tomhle filmu to bylo občas jak pěst na oko. Když navíc takový "auto z budoucnosti" používá docela často i jedna z hlavních postav (Tommy Lee Jones a jeho Chevy Caprice někdy z přelomu 80. a 90. let), tak toho si prostě všimnu. Ale jak už jsem napsal, nejvíc mě zklamal ten konec. Kdyby to mělo třeba ve finále nějaký rozuzlení, tak filmu ledacos odpustim, ale tohle žádnej konec nemá. Takže dávám 3 hvězdičky a doporučuju spíš Blood simple nebo Fargo. Od Coenů jsem čekal víc. (25.06.2008)

"Měl jsem sen a byl v něm můj otec. A je to divný – já jsem teď o 20 let starší, než on kdy byl, takže vlastně je on ten mladší." A já mám zase deset rad pro Llewelyna Mosse: 1. Neber si domů neznámej kufřík plnej prachů, 2. Pokud si ten kufřík vezmeš, tak se nevracej na místo nálezu, 3. Pokud se na místo vrátíš, tak jsi idiot, 4. Pokud o tobě původní majitel peněz ví, tak mu je vrať, 5. Pokud přesto zdrhneš, tak jsi podruhý idiot, 6. Pokud z kufru nevyndáš vysílač, tak jsi potřetí idiot, 7. Pokud za dveřmi stojí osoba s pípajícím přijímačem, tak bez váhání střílej, 8. Pokud nevystřelíš, tak jsi počtrtý idiot, 9. Pokud můžeš zachránit rodinu, tak to udělej, 10. Pokud osobně potkáš zabijáka jménem Chigurh, tak si ustřel svoji pitomou hlavu. Ale jinak k tomu moc výhrad nemám. (15.06.2018)

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)

Prostý příběh starý jako lidstvo samo, vypiplaný do pomalého, atmosférického, inteligentního thrilleru s výborným Brolinem a geniálním Bardemem, který svým Antonem rozšířil panteon kultovních filmových zabijáků. Škoda jen, že nemá ve filmu víc tarantinovských dialogů jako ten na pumpě, který byl naprosto skvostný, respektive skvostně odehraný. (23.09.2008)

Jestli někdo tvrdil, že Americký gangster postrádá zapamatování-hodné scény a stěžoval si, že s ním nevytírá chodník, tak tento film nejenže mu jeho rádoby epochální überpsycho sny nevyplní, ale není vyloučeno, že přenastaví dílu Ridleyho Scotta zrcadlo. Coenové vysmahli prvotřídní neo-formalistické zboží. Morální westernový thriller. Nostalgický ve své podstatě, moderní ve ztvárnění (cow-boys se neproháněj v sedle koní, ale v džípech). Odehrávající se z 35% v noci, kdy světlo ochabuje a povážlivě naklání rovinu děje. Myšlenky se ale neodvíjej od bratrů Coenů, které tudíž nelze obviňovat z toho, že se schovávají za Bardema a Brolina, ale od autora předlohy. Od veleúspěšné spisovatelské star Cormaca McCarthyho. Tenhle staromódní skeptik není spokojený se stavem soudobý společnosti a najevo to dává skrze šerifa T. L. Jonese. Proto se za celý film ani jednou „nepromluví". Zůstává u pouhého konstatování. Na první pohled sentimentálního, ale je v tom ta tíha. Tíha lidí, co převzali osud a hříchy svých otců, co jsou si vědomi tichého soudu, a přesto pokračují dál. (08.01.2008)